Poèela si sjajiti kao svetleæi znak, i onda si klonula.
Začala jsi zářit jako rudá světlice a pak to s tebou šlehlo.
Što si klonula, dušo moja, i što si žalosna? Uzdaj se u Boga; jer ću Ga još slaviti, Spasitelja mog i Boga mog.
Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
Što si klonula, dušo moja, i što si žalosna?
Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně?
0.16320705413818s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?